Peníze a Trpaslíci
Tento ročník nese téma Peníze & trpaslíci… No a kde jinde řešit peníze, love, kačky, korunky, chechtáky, drobáky i trpaslíky, kteří je nadevšecko milují, než právě zde… ve městě ležícím na samém úpatí Krušných hor, které jsou provrtány skrz na skrz spletitými chodbami, hlubokými štolami a tajemnými komnatami?
Právě v těchto místech leží Ústí nad Labem, omotané řekou, co se vine jako stuha z dárku od Ježíška. Je to město velkých peněz a malých lidí. V jeho srdci můžete najít luxusní paláce a chrámy konzumu bok po boku vysvícených zastaváren, blikajících nonstopů a vybydlených domů … město plné hlubokých děr, do kterých si můžete hodit mincičku pro štěstí.
Ohlédnutí za výstavami FIKu
Festival FIK se každoročně těší velké návštěvnosti. Při loňském posledním ročníku tomu nebylo jinak, přesto účast při sobotní podvečerní vernisáži site-specific výstav předčila očekávání. Za doprovodu humorného komentáře Ladislava Čumby, horkého moštu a fikáckých šál se vydal z Hraničáře dav lidí na procházku směrem k Parteru.
Na prostranství Masarykovy ulice se tradičně zaplní prázdné výlohy, a vznikne tak v ponuré části centra města místo, kde se najednou chcete zastavit a trochu i zdržet. Kromě vitrín figurují jako výstavní prostory plochy, jež se dají polepit a zkrášlit. Do jedné takové, složené z kachliček, namnožila Magdalena Rutová ilustraci totožných telefonů s různými, ale výpovědí podobnými útržky konverzací, v nichž se zračí zoufalost chodu a financování kreativní práce. Zcela přirozeně vystavěla vtip, který tkví ve faktu, že pokaždé je to stejné – vynoří se nějaký problém, něco se nezaplatí včas, zadavatel má nereálnou představu, drhne to. Displeje telefonů podávají smutnou zprávu, kterou si snad přečtou i lidé mimo kulturní bubliny.
Foto: Magdaléna Rútová
Obě témata festivalu, kterými byli trpaslíci a peníze, propojila FIK střelnice. Nechyběl Lacoste krokodýl, pistole ani typická výhra z každé pouťové zábavy, umělá růže. O kousek dál cení zuby skřet se slunečními brýlemi, jehož mantra je WIN BIG LOVE MORE. Postupem času, pár týdnů po festivalu, se i on už lehce sloupává ze zdi jako stírací los, jichž asi vyhrál nemálo vzhledem k tomu, kolik love drží v rukou.
Foto: WIN BIG LOVE MORE
Červená trpasličí čepička v jedné z vitrín jako šipka naviguje diváctvo od jednoho ručně psaného vzkazu k druhému. Pája Smékalová s Jakubem Klimešem nechávají Pidižvíky, malá roztomilá stvoření, promlouvat o velkých lidských problémech a prosí o trochu jemnosti. Krátké poznámky kladou důraz na milá slova a pochopení. Pidižvýci nemají gender, neznají práci, jen rádi bonbony a dobrůtky. V takovém trpasličím světě by se žilo! Zeptala jsem se, jak vypadá takový ideální Pidižvýkův den:
„Pidižvýci nemusí spát, takže si užívají den i noc! Někdy ale spí jen tak pro radost. Po ránu vykukují z děr a vysedávají na pavlači. Pak se všichni sejdou v té největší skulince a společně jdou probírat to, co dělali v noci. Ideálně by měl někdo přijít s velikým převratným nápadem. (Ale zatím nic.) Všechny středně dobré nápady pečlivě zapisují do knih, které ukládají do veliké knihovny. Po schůzi si musí odpočinout, a tak dělají repetitivní práci: umývají čepice, oprašují postýlky a knihovnu, také třídí kamínky podle velikosti a utírají déšť.
V noci loví nápady. Mají spoustu různých rituálů. Zaplítaj špagáty z kytiček i z kabelů. Hrajou na stonky jako na struny. Lehají si pod koruny a nechávají na sebe padat kapky. Skáčou po hlavě do kytek, které jim něco říkaj, a někdy to jsou nesmysly a někdy to jsou dobrý nápady. Neumí mluvit nahlas, ale povídají si pomocí dotyků. Hlazením si štěbetají: „Jupí, to nás to ale baví! Další den už nás určitě něco napadne! “
Vizuální umělkyně Eva Rotreklová na FIK dovezla sérii obrazů nazvanou Witch-hunt. Prostřednictvím vtipně deformovaných postaviček, u nichž jsou jasné odkazy na populární kulturu a kritika jistých aspektů lidského chování, víří vody mezi trpaslíky a penězi, poukazuje zase na jinou hodnotu, kterou by autorka ráda nalezla u opačného pohlaví.
Dvě křídla výlohy hudebnin nabídla vyprávění skrze design. Keramičtí trpaslíci Šimona Tintěry se uvelebili v mechu, a zatímco sympatická parta bílých, pomalovaných trpaslíků a trpaslic zapouštěla kořeny, trojice objektů Arťoma Nurvana se vyšvihla na sokly. Roztažené černé závěsy jako by odkrývaly drahocenný poklad nebo nechaly pozorovatele nahlížet nějaké divadelní scéně. Obě strany výloh zvou k hledání příběhu, který objekty možná nesou.
Foto: Šimon Tintěra
Alžběta Zemanová pro vitrínu volí klíčová slova: Ústíčko, FIK, trpaslíci. Z Prahy přicestovala spousta trpasličích přívěsků a nastěhovala se na parter. Společnost jim dělají Citron a Šiška, tudíž se nikdo nenudí. A protože v Ústí prostě není nuda, dorazil sem i Zpravodaj berlínské stážistky. Jmenovkyně Alžběta Dvořáková líčí zkušenosti ze svého pobytu na pracovní stáži v berlínském studiu na pár printech a teaseruje její nově vydanou knihu, kde se toho o jejím zážitku můžeme dozvědět víc. S vitrínami toho divák moc nenadělá, ale Parter má i speciální překvapení! Barbora Tomová připravila informační set, který láká hlouběji do světa trpaslíků. Pobaví se u něj celá rodina.
Speciální vycházka vedla ke Galerii DESKA na Střekově. Cestou přes hlavní nádraží kolem plakátovací plochy, kam umístili barevné funky printy studenti z FUD pod vedením ilustrátora a pedagoga Martina Raudenského. Intervenovali nejen do města, ale i do fikáckého plakátu. Vypouklé stěně na druhé straně řeky daroval Přemysl Veselý oranžový háv a Žrouta peněz, jemuž vykukují kačky přímo z hlavy. Neví, jestli se má smát, nebo brečet.
Foto: galerie Deska
Výstav připravených v rámci festivalu FIK na Parteru, v Hraničáři i jinde vznikla řada. Trvají dále, proto stojí za to si zajít na něco na zahřátí do hraničářské kavárny, kde nad hlavami probleskuje světelná instalace další dvojice vystavujících, za zády stíhaná další. Dejte šanci trpaslíkům a vyražte se projít!
Autoraka textu: Kateřina Stündlová
Studentka kurátorských studií na FUD UJEP a absolventka sdružených uměnověd na FF MU. Zajímá se o teorii umění, uměleckou kritiku a vizuální kulturu, zejména performance a loutkářství. Baví ji propojování různých uměleckých oblastí a hledání jejich přesahů.
GAME JAM
Sdílení nápadů, zkušeností a navazování spolupráce jsou klíčovými pro rozvoj ve všech oblastech lidské činnosti. Vývoj počítačových her je mimořádně komplexní proces, který vyžaduje široké spektrum dovedností – od technických (programování, znalost softwarových prostředí) až po kreativní (design, hudba, architektura, storytelling). Ačkoliv existují vývojáři, kteří dokáží vytvořit úspěšnou hru sami, týmová spolupráce je stále standardem a je nezbytná pro vývoj mohutnějších herních titulů. A právě Game Jam je platformou, která přispívá k propojování stávajících ale i potenciálních aktérů ve videoherním vývoji.
Game Jam je časově omezená událost, během které jednotlivci nebo týmy vytvářejí videohry na předem stanovené téma. Tyto akce obvykle trvají 24 až 72 hodin a kladou důraz na kreativitu, rychlé prototypování a spolupráci. Hlavním cílem není vytvořit dokonalý produkt, ale především experimentovat s herními mechanikami, učit se novým technikám a sdílet zkušenosti s ostatními vývojáři. Game Jam lze uspořádat v online prostředí (Ludum Dare) i jej navázat na konkrétní prostor (například Global Game Jam, který se pořádá na různých místech po celém světě). Game Jamy se samozřejmě objevují i v České republice. Od malých, lokálně orientovaných (všiml jsem si například výzvy v podobě malého A5 letáku na chodbách Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze), po akce, které jsou propojené s těmi globálními (Global Game Jam – Czech).
Hry vytvořené pro Game Jam mohou vývojáři dále rozvíjet a posunout až k vydání. Příkladem mohou být úspěšné hry Superhot1 nebo Goat Simulator2, jejíž prodeje se pohybují v milionech prodaných kusů3.
FIKMAT Game Jam, který v říjnu roku 2024 proběhl v Domě umění v Ústí nad Labem za podpory Ústeckého kraje a Veřejného sálu Hraničář, měl ambici propojit především amatérské herní vývojáře. Nakonec se sešlo více než 23 účastníků, kteří se rozdělili do šesti týmů. Zadání pro účastníky by se dalo rozdělit na dvě části. Prvním z nich bylo vyhlášení tématu, jež znělo „WHAT IS THE TRUE VALUE?“. Výběr tématu navazoval na festival FIK (pro rok 2024 bylo téma festivalu: Peníze a trpaslíci), který se každoročně koná ve Veřejném sále Hraničář v Ústí nad Labem a kde již několikátým rokem probíhá otevřená výzva pro vytvoření videohry do specifického videoherního kabinetu s hardware omezením, nazvaného FIKMAT. A právě druhou částí zadání byl požadavek na vývoj hry právě pro FIKMAT, který je koncipován pro dva hráče, kde každý z nich disponuje jedním joystickem a dvěma tlačítky. Kabinet je inspirován videoherními automaty ze sedmdesátých a osmdesátých let 20. století a je po celý rok k dispozici návštěvníkům Veřejného sálu Hraničář.
Game Jam probíhal od pátku 25. října do pondělí 28. října. Prostory DUÚL byly účastníkům každý den k dispozici minimálně 12 hodin. Celkem vzniklo pět funkčních prototypů her.
Po skončení samotné akce byly videohry dále hodnoceny, a to hned podle několika kritérií (hudba, grafika, zábava, naplnění tématu atp.). První hodnocení probíhalo interně mezi všemi účastníky Game Jamu, v druhém případě již hry hodnotila odborná komise, která se skládala z hostů videoherního bloku na festivalu FIK, který proběhl 22. až 24. listopadu 2024 ve Veřejném sále Hraničář. Porota byla složena z řad video herních vývojářů. Jmenovitě se účastnili Vlado
Ganaj, který je vývojářem ve Warhorse Studio (Kingdom Come Deliverance 2) a zároveň tvůrcem nezávislé hry Felvidek, dále Lucie Formánková, Vítek Paulík, Jan Froněk, Mikoláš Fišer a Matěj Hložánek, kteří tvoří Herdek Kolektiv, vývojářskou skupinu, která vznikla při jejich společném studiu na katedře herního designu na pražské FAMU.
Vyhlášení vítězů proběhlo v sobotu 23. listopadu v rámci videoherního bloku festivalu FIK. Vítězem z pohledu účastníků Game Jamu se stala hra Dworf. Odborná porota ocenila hru Kuup!.
Hra Dworf zaujala především svou nápaditou hudební a vizuální složkou, která výrazně umocňuje samotný herní zážitek. Hráči se ujímají role jednoho ze dvou trpaslíků (hra je určena pro dva hráče), kteří putují důlním komplexem a soupeří ve sbírání předmětů generujících body, a zároveň se snaží co nejdéle udržet ve hře.
Hra Kuup!, rovněž určená pro dva hráče, si získala porotu především svou originální hratelností a nápadem. Jeden hráč zvyšuje ceny položek ve hře, zatímco druhý je snižuje. Hra s nadsázkou reflektuje problematiku inflace, kterou aplikuje na běžné spotřební produkty, jako jsou potraviny.
Autor textu: MgA. Zdeněk Svejkovský, Ph.D.
Vizuální umělec a vedoucí Katedry výtvarného umění FUD UJEP specializující se na nová média, zejména pak na internetové technologie, pohyblivý obraz a počítačové hry.
1 „The game originated as an entry in the 2013 7 Day FPS Challenge, which Superhot Team expanded into a browser-based demonstration that September. Widespread attention from the demonstration prompted the team to develop the full game, using Kickstarter to secure funding to complete the title.“ – Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Superhot
2 „Goat Simulator started as a joke prototype from an internal one-month game jam held by Coffee Stain Studios in January 2014“ – Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Goat_Simulator
3 https://www.pcgamesinsider.biz/success-story/69088/how-superhot-sold-over-two-million-copie
s-and-where-its-developer-goes-from-here/ , https://www.gamesindustry.biz/the-return-of-goat-simulator